První konstelační seminář jsem absolvovala již před mnoha lety a byla jsem fascinovaná celým procesem tak moc, že jsem několik let dojížděla stovky kilometrů každý druhý víkend na seminář konstelací a absolvovala jsem dva výcviky. Ani po letech mne nepřestává udivovat ten laskavý proces, ve kterém se pomalu a jemně zbavujeme slupek a nánosů, které …
Proč mám ráda konstelace a podobné vhledy? Pokračovat ve čtení »
Za poslední tři roky, které s námi Chanel žije, se snažím pochopit její povahu. Jejím stěžejním rysem je něco, co bych nazvala asi takhle: NEBUDU DĚLAT NIC, CO NECHCI. Druhým stěžejním rysem je: UDĚLÁM TO, AŽ JÁ BUDU CHTÍT. A je úplně jedno, jakou situaci si představíte, kromě vystupování z auta, jídla a momentu, kdy jdeme ven. …
Jana: Psi do postele nepatří. Chanel: Hééééj, kdo to řekl? J: Noooo Chanelko, spousta lidí si to myslí. Ch: Myslíš ty lidi, kteří nás vzali vlčí smečce a vyšlechtili nás? Někteří z nás váží jen tři kila a jiní nemají chlupy. A my všichni jsme opustili naše „vlčí smečky“ abychom vám mohli být po boku. Tak …
Myslela jsem si, že tyhle fotky už nikdy neuvidím. Věděla jsem, že existují někde v mém telefonu, ale už jsem se na ně nedokázala po roce znovu podívat. Stejně jako na fotky z fb, kde o Chanel psali, že je k adopci. Ne, není na nich nic špatného, jen mi připomínají dobu, kdy Chanel nebyla součástí našich životů …
Je jedno, jakou živou bytost pozvete do svého života a domova, vždy je to vztah. A žádný vtah není vytvořený v první minutě, kdy se poznáte. Vztah je něco, co se dlouhodobě tvoří, živí a posiluje. A s adoptovaným psem to platí dvojnásob. S čím rozhodně můžete počítat je, že to nepůjde podle plánu. Jako vážně. Žádný vztah …
Adoptovat psa znamená vytvořit si pouto… Pokračovat ve čtení »
Jo, myslím to vážně. Adoptovali jsme si starou traumatizovanou fenku, která se snažila ulovit všechno v okruhu půl kilometru, co se hýbalo, a nereagovala na nic, co jsem řekla. Přijela k nám po třech letech strávených v útulku. A opravdu jsem za to moc ráda. Kdyby mi to někdo před pár lety řekl, nevěřila bych mu. Nevěřila bych, …
Proč jsem ráda, že máme starého traumatizovaného psa? Pokračovat ve čtení »
Další troufalost. To zase bude výkřiků: A jak je mám jako vychovávat, když je nemohu trestat? Ale víte co? Já to dám. Já ustojím všechny ty výkřiky traumatizovaných dospělých, kteří prostě lepší řešení nemají. Mně to prostě stojí za to. I kdyby se jen jeden jediný člověk, který to bude číst, zastavil a začal přemýšlet …
Často mí píšete o strachu. O tom, jak je pro vás těžké poznat, kdy strach chrání před nebezpečím a kdy vás spíše poškozuje a udržuje v nečinnosti. Je to podobné jako se lží, psala jsem o tom zde… Pokud jako děti zažíváme nedostatek, nelásku, strašení od autorit, snadno se náš nervový systém přetíží a začne vyhodnocovat …
Lež, lhaní, lhář… Už ta slova v nás často vyvolávají negativní emoce. Nechceme, aby nám druzí lhali, chceme se na ně spolehnout, chceme se spolehnout na to, co nám slíbí. Chceme věřit slovům druhých. Když se totiž nemůžeme spolehnout na to, co nám druzí říkají, dostáváme se do stresu. Musíme si ověřovat informace, které nám druzí …
Mám pocit, že celá školní i mimoškolní výchova v době, kdy jsem byla dítě, spočívala v tom, abychom čekali, nerozvíjeli svůj talent a stali se stádem. Někdy mi přijde, že jsem během dětství a dospívání přišla o většinu svého nadšení a energie pro život. Dodnes si vzpomínám na „zaručené věty“ mojí babičky, co všechno nemám …
Znáte to? Už jste to někdy slyšeli? Určitě ano. Vždyť to zpíval i Michal Tučný. Starýho psa novým kouskům nenaučíš. Dlouho jsem tomu věřila. Do naší rodiny přicházela vždy jen štěňata, a když byla stará, nikdo už se je nesnažil vychovávat. To, se ale změnilo, s příchodem Chanel do naší rodiny. Když přijela, její chování bylo …
Neustále o mně někdo mluví, rozebírá můj život, moje chování, výchovu dětí i psů, moji práci a výkony v ní, moje oblečení. Často se sama sebe ptám proč? Protože většinu z těch lidí ani pořádně neznám, zato mám ale obrovské „štěstí“, že se ke mně, ty informace dostanou. Někdy jsou to lidé z rodiny, od kterých bych to …
O traumatech a jejich následcích přemýšlím celý dospělý život. Vždycky mě zajímalo, co se v lidech pohne, co se s nimi stane, co ovlivní jejich chování. Pozorovala jsem lidi s podobnými problémy, dávala si do souvislostí jejich minulostí s tím, jak se teď chovají a jak žijí. Vnímala jsem podobné vzorce chování v současnosti spojené s podobnými zážitky v minulosti. Snažila jsem se …
Nenávidím tě!!! Jak snadné je to říct, když nás někdo štve nebo když nás dokonce štve dlouhodobě. Ale, je to pravda? Opravdu dokážeme někoho nenávidět? Z celé svojí duše nenávidět jeho duši? Nemyslím si. Myslím, že když říkáme nebo cítíme nenávist k druhému, ve skutečnosti cítíme nenávist k té části duše, která je traumatizovaná. V podstatě nenávidíme chování, které …
Trauma jako klíč? Proč zrovna trauma? A proč klíč? Celý svůj život pozoruji lidi, jejich životy a vztahy, jejich vědomá rozhodnutí i nevědomé volby. Celý život se snažím přijít na to, proč zrovna ten konkrétní člověk dělá volby, které mu nejsou k užitku, které ho poškodí a on sám sebe následkem toho vyhodnotí jako neschopného a …
Trauma je reakce na nedokončený, nezpracovaný fyziologický proces, který může vzniknout po traumatizující události nebo zážitku. Traumatizující událost (zážitek), může být v podstatě cokoliv, co vás v běžném životě „rozhodí“ a nezvládnete nebo nestihnete to zpracovat. Trauma je ohrožení, se kterým se nedokážete vyrovnat. Každý máme jinou hranici toho, co nás tzv. „rozhodí“ a podle toho se …
Je to velmi jednoduché, musíte rozbít to, co je silné, stabilní a dává lidem sílu. Rodina. Musíte rozbít myšlenku rodiny a přesvědčit dav, že tohle „uskupení“ je přežitek a že se jim bude lépe žít o samotě. Nebo jen s dětmi. Přesvědčíte je, že se navzájem nepotřebují. Že prarodiče jsou na obtíž, že by péči o …
Někteří lidé k nám přijdou tak nějak mimochodem, omylem, nevím. Nevybereme si je, ale třeba je přivede někdo, koho známe a máme ho rádi. A najednou jsou tady a ne vždycky se nám to líbí. Někdy si dokonce přejeme, aby nás zase opustili. Někdy nás dokonce opustí ten člověk, který je přived. A ta druhá osoba, …
Zříceninu hradu Vrabinec najdete vedle obce Babětín a je z ní krásný výhled na Labe. Až tak krásný není ten výstup nahoru. Tentokrát jsme šli sami jen s mužem. Žádné děti, žádní psi. Auto jsme nechali u silnice pod kopcem, kousek od Babětína a zároveň co nejblíž červené značky. Je tam několik míst u silnice, kde lze …
Myslím zříceninu hradu Pravda. Kam jinam také vyrazit na Nový rok 1.1.2022. Pravda je mezi obcemi Domoušice a Pnětluky v přírodním parku Džbán. Takže, kdo hledáte pravdu, můžete vyrazit. My jsme parkovali kousek za obcí Domoušice u silnice, kudy vede naučná stezka. Mysleli jsme, že budeme sami, ale tohle místo, je opravdu výjimečné. Nahoru šli mladí …